Človíček

Skoro celej tejden Trávím doma sám. To když se večer sejdem, Dáme řeč a kolu. Venku padá sníh, Lesk vidím v očích tvých. To když se do nich dívám, Za to může kolu. Odešla mi ráno Dvakrát taková. A nikde není psáno, Jak se zachová. Možná bude tenká, Možná jako sud. I když to bude holka Anebo príma kluk. Žádnej se mi nediví, že jsem dneska Opilý. Narodil se človíček. A nikdo mi nenadává, že tak Těsně nasávám. Unavené sníh. Tak na našem hřišti Křičí malý svišti. A mezi nima kouká, Něco si snad brouká. A když máma volá, Málokdo odolá. Jak to krásně voní. Za to může kolu. Žádnej se mi nediví, že jsem dneska Opilý. Narodil se človíček. Nikdo mi nenadává, že tak Těsně nasávám. Unavené sníh. Žádnej se mi nediví, že jsem Dneska opilý. Narodil se človíček. A nikdo mi nenadává, že tak Těsně nasávám. Unavené sníh. Unavené sníh. Unavené sníh. Unavené sníh.